Václav se ujal samostatné vlády již po zajetí Záviše z Falkenštejna. Prvním zásahem do správy státu byla výměna Závišových straníků, dosud působících v nejvyšších úřadech země, za loajálnější velmože. Na počátku ledna 1289 opustili posty ve státní správě Vítek z Krumlova a Závišův švagr Hroznata. Jejich místa a místa dalších Závišových lidí nyní zaujali šlechtici prohabsburské orientace jako Albrecht ze Žeberka nebo přeběhlíci z řad Závišových příznivců, například Hynek z Dubé,[65] který prostřídal funkce nejvyššího komorníka a purkrabího Pražského hradu.[66] Další část dvora nyní tvořili nemanželští potomci Přemysla Otakara II. a jejich příbuzní, mezi něž patřili Mikuláš Opavský nebo Jan, zastávající úřady probošta vyšehradského a kancléře království.[65] V následujících letech se ke dvoru připojili i významní lidé pocházející zejména z duchovenstva. Jistě ne náhodou se na králově dvoře objevil po náhlém skonu Jindřicha Proba míšeňský probošt Bernard z Kamence, který pomohl Václavovi při expanzi do Polska a při ovlivnění volby římského krále roku 1292.[67] Jeho předchůdcem byl Arnold Bamberský, který se spolupodílel na uklidňování českých pánů po zatčení Falkenštejna. A zřejmě od roku 1296 oba tyto zkušené diplomaty vystřídal Petr z Aspeltu a cisterciáčtí opaté Konrád s Heidenreichem.[68] Zásadní vliv mezi královskými rádci měl pražský biskup Tobiáš, který byl již vůdčí osobností protizávišovské opozice. Po jeho smrti, jakkoliv Václav udržoval s biskupským stolcem přátelské vztahy, již nikdy biskupové takového vlivu na Václavova rozhodnutí nedosáhli.
Jedním z prvních cílů, jenž před Václavem vyvstal, bylo zklidnění poměrů v království. Začalo opětovné nastolování pořádku a trestání těch, kteří porušovali zemský mír. Zároveň začal královský dvůr vymáhat zpět majetek nelegálně získaný za Závišovy vlády a předávat jej Václavovým příznivcům a loajálním šlechticům. V některých případech byl Václav dokonce nucen takto znovu nabyté bohatství rozdat, aby si do budoucna zajistil podporu významnějších velmožů. Například centrální část bývalého Závišova panství odstoupil Dobeši z Bechyně, značné odměny získal i biskup Tobiáš.[69] Většinu Vítkovců nezasáhly významnější represe, čehož dosáhl obratným vyjednáváním jeden z tehdejších nejvýznamnějších členů rodu Jindřich z Rožmberka, jenž se poté zařadil i k Václavově dvoru. Vyjma Závišových bratrů, jimž bylo umožněno výměnou za jejich majetek uprchnout,[pozn. 13] došli ostatní Vítkovci s královskou mocí k dohodě.[71] Dosud napjatá situace se tak v Čechách i na Moravě od roku 1290 postupně uklidnila.[72][73]
結果 (
日本語) 1:
[コピー]コピーしました!
Václav L から Záviše のキャプチャ後に既に別の政府を取った州の管理の最初の介入はあった Závišových straníků、loajálnější の有力国の最高所で現役の交換です。1 月の 1289年の先頭位置の状態管理およびクルムロフ Vítek Závišův から Hroznata の弟を残しました。さらに Závišových 人が場所、場所、今 Žeberka または Závišových の支持者、たとえば、Hynek z デューベ、[65] シリーズから přeběhlíci のアルブレヒトと prohabsburské 向き貴族取ったどの prostřídal チーフ執事とプラハ城の公爵。[正義の 66] 別の部分今 Přemysl Otakar II の nemanželští の子孫成っていた。William、オパヴァ公または 1 月に含まれている、彼らの親類、ヴィシェフラットの王国の一等書記官のオフィスを保持およびセキュリティで保護されました。[65] に参加する次の年および聖職者から特に顕著な人々。確かに偶然、王のヤード 1292 年の王の選挙でポーランドにルズィニエ拡大を助けたしようとミョウバンのマイセン プロヴォスト Bernard のヘンリーの突然の死の後に出演。[67] 彼の前任者だったアーノルド ・ プリンス L の逮捕後チェコ貴族を慰めに協力した人どうやら 1296年以来これらの経験豊かな外交官の両方はアスペルト ピーターと cisterciáčtí opaté Heidenreichem とコンラッドを成功します。[ロイヤル顧問間 68]、主要な影響は、既に反対 protizávišovské の大御所であったプラハ司教トビアスを持っていた。彼の死の後しかし、Václav と司教の友好関係維持決定のような影響の司教に達した Václavova。Jedním z prvních cílů, jenž před Václavem vyvstal, bylo zklidnění poměrů v království. Začalo opětovné nastolování pořádku a trestání těch, kteří porušovali zemský mír. Zároveň začal královský dvůr vymáhat zpět majetek nelegálně získaný za Závišovy vlády a předávat jej Václavovým příznivcům a loajálním šlechticům. V některých případech byl Václav dokonce nucen takto znovu nabyté bohatství rozdat, aby si do budoucna zajistil podporu významnějších velmožů. Například centrální část bývalého Závišova panství odstoupil Dobeši z Bechyně, značné odměny získal i biskup Tobiáš.[69] Většinu Vítkovců nezasáhly významnější represe, čehož dosáhl obratným vyjednáváním jeden z tehdejších nejvýznamnějších členů rodu Jindřich z Rožmberka, jenž se poté zařadil i k Václavově dvoru. Vyjma Závišových bratrů, jimž bylo umožněno výměnou za jejich majetek uprchnout,[pozn. 13] došli ostatní Vítkovci s královskou mocí k dohodě.[71] Dosud napjatá situace se tak v Čechách i na Moravě od roku 1290 postupně uklidnila.[72][73]
翻訳されて、しばらくお待ちください..
